Pages

čtvrtek 26. května 2016

Maturita za námi, vysoká před námi


Mám to!

Vlastně už je to týden zpět, ale až dnes jsem měla čas si sednout a vypsat se. Minulý čtvrtek jsem maturovala, a protože věřím rčení „Štěstí přeje připraveným“, snažila jsem se poctivě učit. Přesněji minulý čtvrtek jsem skládala zbývající dvě ústní zkoušky – z češtiny a angličtiny. 

Z matematiky a fyziky moje testy dopadly nejlépe, jak mohly, a učitelka mi s klidem schválila můj záměr jít studovat fyzikální inženýrství. Z češtiny mi skóre na výbornou také stačilo, sice jsem si pak vyčítala svých pár hloupých chyb. Perfekcionismus je často velice otravná vlastnost :D.

V angličtině jsem si vytáhla téma William Shakespeare, což byla otázka č. 1 a otázky ze začátku jsem uměla nejlépe. Moje příprava na potítku probíhala tak, že jsem prvních 5-6 minut poslouchala spolužáka, jak povídá o Kuličce a Guy de Maupassantovi. Pak jsem si uvědomila, že by nebylo špatné si něco na ten papír napsat. 

Po angličtině jsem měla 1,5 hodiny pauzu, kdy jsem se snažila pročítat otázky z češtiny – zbytečně nic už mi v hlavě nezůstalo. No a z češtiny jsem si pro jistotu vylosovala číslo 19, tedy předposlední. Pro mě osobně to znamenala kniha Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou od Arnošta Lustiga. A vlastně jsem byla ráda, v češtině bych byla ráda za cokoliv z 20. Století. Neumělecký text byla nějaká zpráva a publicistické texty mi přijdou nejjednodušší. 

Byla jsem před zkouškou ve stresu? V neskutečném, ale myslím, že poctivá práce a příprava se vyplácí. Trochu mě potom štvalo, že jsem maturovala až předposlední, tak jsem akorát věděla, jak už to skoro všichni zvládli. Všichni najednou prohlašovali, jak to bylo easy. Akorát mě to znervózňovalo.

Ve výsledku moje maturita dopadla za 4 a k tomu matematika + na výbornou. Tak se tedy těším na podzim a slibovaných 6000,- pro 500 nejlepších maturantů na VUT. Aspoň budu mít na vánoční dárky :D.

S učením asi úplně nekončím, teď jsem si umanula, že se naučím rychločtení. Přijde mi super to umět a zase je to výzva. A ještě bych si ráda mechaniku ze střední školy převedla více do fyzikální řeči, tedy integrály a derivace a správné nezjednodušené postupy. O prázdninách pro změnu začnu s deskriptivní geometrií, ale to asi poprosím kamaráda. 

Protože se neučím na přijímačky, můžu vymýšlet podobné hlouposti. To, čemu se věnujete, by měla být zároveň i vášeň, protože jinak mi přijde děsivé studovat něco, co mě nebaví, a mít vidinu toho, že v daném oboru budu ještě 30 let makat. 

M. 

středa 4. května 2016

Poslušně hlásím, že maturuju!


Dvě pětin maturity mám za sebou! Systém pětin je jednoduchý – matematika, český jazyk (test + sloh), fyzika, angličtina (ústní) a český jazyk (ústní). 

V pondělí 2. května jsem ráno psala maturitu z matematiky. Nebyla jsem ani moc nervózní, matiku mám ráda, baví mě. Naštěstí v testu nebylo nic náročného a vše jsem spočítala bez problémů a ještě si to dvakrát zkontrolovala, našla jsem tam chyby a opravila je. Výsledky zatím nevíme, ale doufám, že 84%, které stačí na 1, získám. To je totiž luxus, který jsme na gymplu neměli nikdy. Vždycky jsme na hodnocení výborný museli mít 90% a více. 

Včerejšek patřil češtině. To už pro mě taková pohádka nebyla. Věděla jsem, že bajky psal Ezop, věděla jsem i záhadný epizeuxis. Jen mi dělají problém úlohy, kde mám najít pravopisnou chybu. Pokud je ta chyba do očí bijící, tak to ještě zvládnu, ale často to tak není. Při psaném projevu se jevům, které mi dělají problémy, zkrátka vyhýbám nebo sáhnu po pravidlech pravopisu, které jsou na poličce. Čeština je pro mě zklamáním. Ale můžu si za to sama. Nemám pro mateřštinu cit, ale přitom vím, že je to jazyk krásný a obdivuju všechny, kteří s ním pracují s lehkostí a jemným humorem. Nikdy jsem se češtině ani nijak nevěnovala, byl to předmět, který jsem ve škole prostě měla a často jsem dělala něco úplně jiného. Přesto bych teď chtěla, aby pro mě byla maturita z čeština podobná pohoda jak z matiky. Chci trochu moc :D.
Pocit ze slohové práce nemám dobrý. Téma mi osobně nesedělo ani jedno a neumím si vymýšlet báchorky a napínavé a čtivé příběhy, proto jsem volila úvahový text o syndromu vyhoření. Podle mého názoru jsem zase akorát napsala snůšku blbin a nesmyslů, které radši neměly spatřit světlo světa, ale na to už se nikdo neptá :D. 

Dnes jsem začala opakovat fyziku a ještě chci stihnout projít některé otázky do angličtiny, protože momentálně mi přijde, že si historii USA nebo UK nikdy v životě nezapamatuji. Zítra si ještě půjdu napsat nepovinnou zkoušku Matematika +, ale to je opravdu jen zkouška od slova zkusit. Chci vědět, jak na tom jsem, protože se chystám na technickou školu…
To by bylo o mých pocitech z maturity, to horší mě ještě čeká. Musím se připravit na ústní, které mě čekají 19. května.

úterý 26. dubna 2016

Skoro maturitní panika



 Ahoj! :)
Měla bych se učit, měla bych se hodně učit! Přesně to mi právě běhá hlavou, vlastně posledních pár dní skoro pořád. Maturita se blíží, první písemné ze společné části jsou taky za necelý týden. Ovšem místo toho učení jsem se rozhodla zrovna teď něco psát na blog, na který úplně kašlu. Měla bych si srovnat priority.
Zkusím to sepsat tak, aby to mělo logickou strukturu a já si nějakým pokud možno normálním způsobem obhájila svůj ledový klid.

Moje máma říká, že jsem se na maturitu učila už od první třídy. Budu doufat, že má v něčem pravdu a já zkouškou dospělosti opravdu projdu, tak jak moje okolí očekává a konec konců, tak jak já očekávám. Hned v pondělí druhého píši matematiku. A v úterý hurá na češtinu!

Tady cítím zradu. Slohová práce. Neumím psát slohové práce a velice dobře to vím. Navíc mě děsí rozsah – totiž 250 slov mi přijde neskutečně moc a bojím se, že nevymyslím nic slušného/zajímavého/použitelného. Obdivuji všechny, kteří vezmou pero (propisku, ale pero zní poetičtěji) do ruky a slova se jim samotná plynou na papír. Píšou tím krásným samozřejmým způsobem a navíc se to krásně čte. Upřímně je nejen obdivuju, ale malinko jim závidím. 

Ve středu chvilka studijního volna, abych se stihla připravit na Matematiku +. Moc nechápu, co se mi honilo hlavou, když jsem se do této dobrovolné nepovinné zkoušky přihlásila. Pravděpodobně to byla slova spolužáka (spolusedící na matiku :D) – „V klidu. To dáme!“.

Teď mi přijde vysoce nepravděpodobné, že to dáme oba dva, ale budiž. Tady opravdu platí, že je to od slova zkusit, tudíž se nic neděje, když to zkusím a neuspěju.

Tematicky :)) Doufám, že moc neděsím...
A vesele se naučit fyziku, angličtinu a ústní češtinu… Asi začínám pociťovat příznaky počínajícího zoufalství :D. Pořád si říkám, že to musím dát, vždyť už mi doma leží dopisy o přijetí na VŠ, když teda milostivě doložím maturitní vysvědčení… Nebude ze mě lékař, nedej bože zubař, ani biochemik, či právník, ale když to vše zvládnu tak ze mě může být strojní inženýr. Jestli se někdo ptá, co budu dělat, tak sama nemám tušení. Tak nějak doufám, že to zjistím někdy během studia :).
 
Ukončím žvásty o škole, které už mě samotnou nebaví, ale právě tím jediným momentálně žiju. Chtěla jsem ještě napsat pár vět o skvělé P., která má super čtivý blog a momentálně vybrala pár slečen, se kterými společně bojují za „nové tělo“. Je to optimistické a zkrátka se mi to zdá moc pěkné. Třeba se taky dokopu k něčemu pořádnému… dovolená a poslední prázdniny se blíží. A hlavně chci být zdravá, v poslední době mě trápila rýma, teploty a migrény. Tak to chce trochu změnu, podle mě vše souvisí se vším – zdraví, psychická pohoda, strava, pohyb – hezky v rovnováze :).

S přáním krásného zbytku dně M.

neděle 3. dubna 2016

2 Měsíce


Necelé dva měsíce. Je to poměrně krátká doba, ale záleží na úhlu pohledu. Vždyť Albert Einstein přišel s tím, že čas je relativní veličina a světe div se, ten pozoruhodný pán měl pravdu, i když pro mě, normálního smrtelníka, je to těžko představitelné.

Necelé dva měsíce na to, abych změnila své tělo a především své myšlení. Člověk, který je dobře naladěný a veselý má mnohem krásnější pohled na svět. A je radost tento pohled sdílet s okolím. Uvědomuji si, že svět je nekonečně smutné místo, a proto patřím mezí ty šťastné, že žiji, jak žiji. A stačí! Nechci sklouzávat k ubohému patosu, kterého už bylo napsáno dost.

Poslední týden v červnu mám strávit s přáteli na dovolené v Itálii. Je to pro mě odměna za maturitu, kterou zatím nemám, ale doufám, že se jí za měsíc a půl dočkám. Odměna za osm let na gymnáziu a start do těch nejdelších prázdnin v mém životě. Jsem perfekcionista a chci, aby to bylo perfektní! Myslím tu perfektní nedokonalost, která k výletům patří… ztracené věci na pláži, večírky s cizími blázny, pláč radosti (z kdejaké blbosti :D). 

Dále se rozhoduji, co se dál bude v mém životě dít. Přihlášky na vysokou už jsou dávno podané a v zásuvce už dokonce leží i vyrozumění o přijetí. Jen se rozhodnout, kam teda jít. Zároveň se mi naskytla i nabídka práce, která je velice lákavá, ale připadá v úvahu pouze, když si zvolím lehčí ten lehčí obor.

A to nejlepší nakonec? Je tu jaro. Krásné, teplé a prosluněné jaro. Cloumá se mnou dětská radost z fialek v parku, baví mě jarní vánek hrající si s hladinou rybníků a budí mě vlaštovky, které se vrátily z teplých krajin.   

No stejně jsem to patosem ukončila.

Zatím M.

sobota 28. listopadu 2015

30 Day Shred: Krátké shrnutí na závěr




Víceméně úspěšně jsem odcvičila jeden z nejoblíbenějších programů od Jillian Michaels. Pouze dva dny jsem z levelu 3 vynechala kvůli neplánovaným akcím. Ráda bych stručně vypsala své pocity a dojmy :).

Pravidelné cvičení mi přineslo spoustu energie, přestože se mi daný den už nechtělo nic dělat, tak hodinka pohybu mě znova probrala. Z části se mi určitě zlepšila fyzička, za což vděčím jak Jillian tak orbitreku. Bohužel jsem se neměřila, tak nemám žádné podložené výsledky. Pocitově (díky oblečení) největší rozdíl v centimetrech vnímám přes břicho. Ale rozhodně se nejedná o báječné výsledky deklarované na internetu, je totiž pravda, že v jídle jsem nebyla nejpoctivější. 

Tuto zkušenost beru jako dobrý začátek pravidelného pohybu. A už vymýšlím, s čím začnu od pondělí, nějaký plán už se rýsuje…

Komu bych 30 Day Shred doporučila? Nejlépe začátečníkům, kteří nemají s cvičením žádné větší zkušenosti. Opravdu jsem to vzala velmi stručně, protože není moc, co sdílet. Příště k tomu chci přistoupit více exaktně, abych se mohla opřít o čísla, foto atd… :D

pondělí 16. listopadu 2015

Útržky každodenního života


Ach jo! Ach ne! Už zase je to déle než týden od posledního článku, který se za plnohodnotný článek dá považovat jen s hodně přivřenýma očima…. Dnes jsem si připravila pár fotek ze svého každodenního života :)). Plus se samozřejmě potřebuji vypsat, postěžovat si a vysvětlit sama sobě, jak se mám vlastně fajn.

neděle 8. listopadu 2015

My fitness plan 0.1



Řekla jsem si, že bych se sebou měla něco dělat. Pro začátek jsem zvolila program od Jillian 30 Day Shred. Pokračování je zatím ve hvězdách, nejspíš se rozhodnu, až dokončím tento plán.
Cvičím s kilovými činkami a většinou cca v 18:30. Kromě pátků, kdy cvičívám ráno v šest, protože odpoledne mám Power jógu.